Sbírky letectví

Klub historie letectví má od listopadu 2016 repliku letounu Spitfire

Klub historie letectví Jindřichův Hradec se stal šťastným pronajimatelem repliky stíhacího letounu Spitfire Mk.V. v měřítku 1:1, o rozměrech přibližně 9,5 metrů délky a 11 metrů rozpětí křídel, který si zahrál jednu z hlavních statických scén ve filmu Tmavomodrý svět. Jedná se o letoun vyrobený z polystyrenu a natřený kamuflážní barvou, která tím dává stroji autentický vzhled. Trupová imatrikulace „YT“ patří od září roku 1939 známé 65. stíhací peruti „East India“, u které během II. světové války operačně působilo celkem deset československých pilotů. Nejznámějším z nich byl asi Sgt František Loucký, který u jednotky sloužil od 17. září 1941 do 25. června 1942. Repliku Spitfire klubu zapůjčil dlouholetý dopravní pilot ČSA Zdeněk Pleticha. Převoz letounu byl připravován bezmála čtyři měsíce. Výraznou pomoc nám poskytlo hned několik lidí, včetně Ivana Schmeistra, Jiřího Zemana a především vlastník letounu, Zdeněk Pleticha. Převoz se uskutečnil v sobotu 5. listopadu, kdy se na letiště v Praze – Točné vydali členové jindřichohradeckého Klubu historie letectví. Samotné nakládaní započalo před desátou hodinou dopolední. Z repliky bylo nutno odmontovat třílistou vrtuli, křídla, přední podvozkové nohy s koly a výšková kormidla. Vlastní nakládání na korbu nákladního vozu bylo fyzicky značně náročné, vše se ale nakonec úspěšně podařilo. Letoun byl vyroben filmaři pro natáčení slavného příběhu o československých válečných letců RAF „Tmavomodrý svět“ z autorské dílny Jana a Zdeňka Svěrákových. Po skončení všech filmových scén, kdy právě tento Spitfire „YT-E“ hrál mimo jiné ve scéně útoku německé Luftwaffe na letiště plné stíhacích strojů, tento po zásahu z větší části shořel. V ohořelém a značně poničeném stavu jej získal před šetnácti lety Z. Pleticha. Ten repliku nechal na vlastní nemalé náklady zrestaurovat od profesionálního stavitele letadel Marcela Sezemského. Mimo jiné jde o konstruktéra létající repliky Avie BH-1 a řady dalších strojů. Zdeněk Pleticha pak zrenovovanou repliku umístil do hangáru na letišti v Praze – Točné. Změna nastala před rokem a půl, kdy nový majitel letiště rozhodl o vystěhování Spitfire na volnou travnatou plochu. Zde letoun za rok a půl utrpěl vážné škody, především na laminavi trupu a konstrukčně na pravém křídle, ale také znašně nasákl vodou. Jsme si s kolegy z Klubu vědomi, že oprava letounu bude náročná nejen časově, ale také finačně. Pomoc nám slíbili kolegové z jindřichohradeckého Klubu leteckých modelářů, o odborné rady chceme také požádat Marcela Sezemského. Pokud dopadne vše dle našich představ, mohl by být Spitfire ozdobou naší expozice Leteckého muzea Deštná již od nové turistické sezony roku 2017. Majitel Spitfire nám zápůjčku přislíbil nejméně na dvacet let. Jak při natáčení přímého přenosu pro facebook České televize České Budějovice řekl Zdeněk Pleticha: „Za dvacet let většině z nás bude více než sedmdesát let. Sejdeme se pak v Leteckém muzeu v Deštné a tam se domluvíme, co bude s letadlem dál!“ (Vladislav Burian)

Nové přírůstky do sbírek

*Vážení, protože detailní zpracování našeho sbírkového fondu je tzv. běh na dlouhou trať, kdy budeme jednotlivé exponáty fotit a evidenčně číslovat, budeme se prozatím v této rubrice věnivat aktuálním přírůstkům do sbírek KHL. *

ROGALO (PŮVODNĚ MOTOROVÉ) Koncem ledna roku 2010 se „ve vzduchu“ hlavního sálu objevilo rogalo, které mělo svého uniformovaného „pilota“, kapitána společnosti ČSA Ing. Stano B. Rogalo má zajímavý příběh. Našemu Klubu historie letectví v Jindřichově Hradci ho věnoval archeologický technik Antonín Mayer, který si tento vzdušný koráb začal stavět v druhé polovině 80. let 20. století. Jako mladý nadějný vědec sehnal nezbytné trubky na kostru a velký igelit k potažení. Upravený motor použil z automobilu Trabant, vyrobil si potřebnou dřevnou vrtuli (motor a dřevěnou vrtuli si majitel ponechal). Pan Mayer poté absolvoval testovací lety, což v socialistické éře nebylo snadno proveditelné. Tento podomácku vyrobený stroj se skutečně vznesl, ale následně pak lehce havaroval. Antonín Mayer rogalo dlouho nepoužíval. To poté odpočívalo dlouhou řadu let uloženo v ústraní, než nám tento svůj vzdušný koráb věnoval do klubových sbírek a my jej vystavili v Leteckém muzeu Deštná. Během rozsáhlých úprav v expozici hlavního sálu muzea bylo v únoru 2015 rogalo přeneseno a zavěšeno v kinosálu. Zde dál brázdí pomyslná oblaka a vyhýbá se mu dokonce i skvělý vojenský letoun L-39 Albatros, který „prolétá“ protější stěnou.

Srpen 2008

Dne 30. srpna během „XV. setkání čs. válečných letců“ věnovala KHL paní Vyhnisová fotografické a písemné materiály o manželovi Plk. Jaroslavu Vyhnisovi, účastníku bojů v Polsku a ve Velké Británii.

Rovněž 30. srpna 2008 obdržel KHL během „XV. setkání“ další významný dar a to přímo z rukou paní Hany Ludikarové (žijící ve Velké Británii) a jejího syna Petra (trvale žijícím v Kanadě). Paní Ludikarová byla manželkou letce 311. čs. bombardovací perutě RAF generála Marcela Ludikara. Jednalo se o poválečnou uniformu RAF z 50. let 20. století a řadu dalších předmětů, především fotografie. Exponáty jsou vystaveny v Leteckém muzeu v Deštné.

Stručný životopis válečných osudů M. Ludikara:

LUDIKAR Marcel (28. 1. 1920 – 30. 10. 2003), brigádní generál

V polovině července 1939 odjel do Bulharska, odkud se dostal přes Řecko a Turecko do Bejrútu, následně do Francie. V Agde byl přidělen k 1. čs. pěšímu pluku, 1. rotě. Po kapitulaci Francie odplul přes Gibraltar do Anglie. Zde byl přijat do RAF VR a zařazen do radiotelegrafického výcviku u 1. SS Cranwell, dále do střelecké školy v 8. AGS Evanton a k operačnímu výcviku u 1429. COTF Honington. Dne 29. listopadu 1942 přišel k 311. čs. bombardovací peruti do Talbenny. V osádce P/O Oldřicha Doležala se zúčastnil potopení německé lodi „Alsterufer“ v Atlantiku. Tato bojová akce patřila k jednomu z nejvýznamnějších úspěchů perutě během operační činnosti u Coastal Command. Počátkem června 1945 byl přidělen k Czech Air Transport Pool, k 110. wingu. Po skončení války se v červenci 1945 vrátil do vlasti.

Září 2008

Zakoupeno vyznamenání „Polský válečný kříž 1920“ (mj. udělený našim vybraným letcům roku 1941 na základně East Wretham za účast v polské válečné kampani).

Zakoupeno vyznamenání „Polský kříž 1944“

Dar fotografií a anglických textů o čs. válečném letci Václavu Jíchovi (zahynul 1.2.1945) a to od paní Julinky Liškové, předválečné snoubenky V. Jíchy.

Říjen 2008

Počátkem října věnovala paní Vyhnisová překrásně provedený kovový mosazný model prvoválečného trojplošníku Focker Dr. I na dřevěném podstavci, který její manžel obdržel jako dar od bývalého německého válečného letce, jednoho ze svých protivníků.

LISTOPAD 2008

Počátkem listopadu věnoval p. Karel Laňka z Jindřichohradecka řadu exponátů KHL. Jednalo se především o těsně poválečný vojenský americký pilotní záchranný člun „dinghy“, zimní německou pilotní kuklu, meteorologický balón a další drobnosti letecké a vojenské povahy. Všechny tyto exponáty byly poprvé představeny veřejnosti 7. listopadu 2008 v J. Hradci na besedě s generálem M. Štanderou, nyní jsou připraveny k umístění do expozice Leteckého muzea v Deštné.

LEDEN 2009

Od ledna nového roku se členové KHL naplno věnují renovaci expozice Leteckého muzea v Deštné. Mezi největší změny patří její rozšíření o dlouhodobou zápůjčku kabiny s částí trupu z vojenského stíhacího cvičného letounu MiG-15 UTI ze soukromých sbírek Petra Pokorného. Současně proběhla detailní dokumentace všech vystavený sbírkových předmětů, které byly zpracovány do bezpečnostní knihy expozice.

Napsal Vladislav Burian, tisk, přečteno 7338x


© 2008 KLUB HISTORIE LETECTVÍ | Všechna práva vyhrazena